Vánoční Tradice

Vánoční stromeček

27. října 2011 v 11:10 | Adele.
Neodmyslitelný vánoční stromeček je z historického hlediska tradicí velmi mladou. Poprvé se v českých zemích objevil vánoční stromeček počátkem předminulého století, v roce 1812. Ve svém bytě v Praze-Libni jej v salonu nazdobil ředitel Stavovského divadla Jan Karel Leibich. Štědrovečernímu stolu, k němuž pozval herce a jejich manželky, vévodila jedle s ozdobami a svíčkami. Vzbudil opravdu velkou pozornost a pověst o něm se rozeběhla celou Prahou. Již příští rok se objevil v mnoha měšťanských domácnostech.
Na vesnici se začal šířit až téměř o sto let později, kdy první zmínky jsou z počátku dvacátého století z Valašska. Ovšem ještě stále to nebyl stromek takový jaký ho známe dnes. Na vesnicích se zpravidla zavěšoval nad štědrovečerní stůl špičkou dolů a zdobil se převážně jablky, ořechy, později i perníčky.

Kapr

27. října 2011 v 11:09 | Adele.
Kapr
Pojídání ryb k štědrovečerní večeři je též zvykem velice mladým. Ryby se totiž na stolech našich předků v tento den prakticky nevyskytovaly. Jedly se především polévky a luštěninová jídla. Například hrách, hrachová polévka či "pučálka" což je jídlo z naklíčeného hrachu, se hojně vyskytovala, protože prý zaručovala strávníkům hojnost na celý příští rok. Dále jste na stolech mohli vidět houbové omáčky, čočku, "kubu", sušené a vařené ovoce, krupičné a kukuřičné kaše polité medem nebo sirupem.
Ryby byly nejprve záležitostí bohatých měšťanů, na vesnici opět začaly pronikat až ve 20. století. Dnes je neodmyslitelnou součástí vánočního stolu kapr. Nejčastěji připravovaný v trojobalu a usmažený. Ale i on je dnes už na ústupu. Stále častěji je vytlačován sumci, štikami, pstruhy, ale také lososem a nebo i mořskými rybami či plody moře.

Zlaté prasátko

27. října 2011 v 11:09 | Adele.
Zlaté prasátko
Při zmínce o zlatém prasátku si v dnešní době snad každý vybaví malou holčičku v jedném známé reklamě a její: "Ne, ne nemusím, já už ho vidím ... ". Jedná se o tradici, kdy se tvrdí, že pokud vydržíte celý Štědrý den se postit, tak večer se vám pak zjeví zlaté prasátko, které vám zaručí hojnost a dobrou úrodu na celý příští rok. Zřejmě proto, že zajišťování úrody už nebývá nejvyšší prioritou našich domácností, tak se také málokomu podaří zahládnout stín zlatého prasátka jak běží po stěně či stropu místnosti.

Štědrovečerní magie

27. října 2011 v 11:09 | Adele.
Štědrovečerní magie
Nikdy jindy se v českých domácnostech tolik nečaruje, jako právě na Štědrý večer. Začíná to už při samotné večeři. Počet strávníků můsí být vždy sudý, pokud není, dává se talíř navíc pro nečekaného hosta. Pod talíř se dávají rybí šupinky, které si pak každý dá do své peněženky a ty zajistí dostatek financí na celý příští rok. A také se nesmí zapomenout, že se od svátečného stolu nesmí vstávat a odcházet až do skončení večeře. Protože kdo to udělá, ten se už "příštích Vánoc nedožije".

Házení střevíce

27. října 2011 v 11:08 | Adele.
Házení střevíce
Na Štědrý den se svobodné dívky mohou svého osudu zeptat, čeká-li je v příštím roce svatba. Dívka hází střevícem přes hlavu. Jestliže dopadne patou ke dveřím, zůstane i nadále doma. Pokud ale bota zamíří špičkou ze dveří ven, čekají dotyčnou vdavky a odchod od rodičů.

Třesení stromkem

27. října 2011 v 11:08 | Adele.
Třesení stromkem
Tedy nikoliv vaším vánočním stromkem, ale nejčastěji mladou jabloní či zlatým deštěm na zahradě. Děvče si vyběhlo po večeři na zahradu, zatřáslo stromkem a odkud se první ozval pes, odtud měl přijít slečně ženich. Tedy z buďto přímo z toho domu, či alespoň z toho směru.

Rozkvetlá Barborka

27. října 2011 v 11:07 | Adele.
Rozkvetlá Barborka
Svobodná dívka si na svátek sv. Barbory utrhne větvičku třešně nebo zlatého deště. Pokud jí snítka rozkvete do Štědrého dne, příští rok se vdá.

Štěstíčka

27. října 2011 v 11:07 | Adele.
Štěstíčka
Na malé papírky se napíší zpravidla jednoslovná hesla (štěstí, zdraví, bohatství, svatba, dítě atd.) a ty se vloží do nádobky. Stolovníci pak po večeři losují. Převládají samozřejmě pozitivní hesla, negativním doporučuji se vyhnout. Použité heslo se vrací do nádobky zpět, aby další losující si mohl vytáhnout svou budoucnost z plné škály osudu.

Koleda

27. října 2011 v 11:07 | Adele.
Koleda
Tradice koledování sahá v českých zemích až do středověku a ještě v nedávné době byl tento zvyk součástí především venkovského prostředí. Koledníci obcházeli stavení, zpívali písně a za přání všeho dobrého dostávali od hospodářů výslužku. Hlavní dobou koledování bylo období mezi Štědrým dnem a svátkem Tří králů (tj. 24.12.-6.1.). S tradiční vánoční koledou je spojen například svátek sv. Štěpána (26.12.). Verše Koleda, koleda Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad sem s ní na ledu znají i děti, které se koledovat už nevydávají. Koledy se dnes zpívají jen u vánočního stromečku a i ty jsou stále častěji nahrazovány spíše pouštěním vánoční hudby.

Ježíšek

27. října 2011 v 11:06 | Adele.
Ježíšek
Po štědrovečerní večeři nastává okamžik, na který se mnohé české děti těší celý rok. Rodina se shromáždí kolem rozsvíceného vánočního stromečku, pod nímž se kupí zabalené dárky. Podle tradice je sem nepozorovaně přinesl Ježíšek. Na rozdíl třeba od Santa Clause tato postava nemá žádnou ustálenou vizuální podobu. Také způsob, jakým k dětem přichází, zůstává obestřen tajemstvím. Ježíšek je zdrobnělinou pro Ježíše Krista, jehož dětství je o Vánocích zdůrazňováno. Děti Ježíškovi před Vánoci posílají dopis, ve kterém ho prosí o to, co by si přály pod stromečkem nalézt. Původně v českých zemích nosíval dárky sv. Mikuláš, postava Ježíška sem pronikla až v devatenáctém století z Německa. České děti z obou tradic vytěžily maximum: dárky jim nosí jak Mikuláš, tak Ježíšek.

Pouštění lodiček

26. října 2011 v 9:47 | Adele.

Pouštění lodiček

Připravte si lavor s vodou a staré vánoční svíčky (viz dále). Rozpulte několik vlašských ořechů a do prázdných polovin jejich skořápek připevněte nakapaným voskem po jednom úlomku vánoční svíčky. Svíčky lámejte na kousky cca 2,5 cm dlouhé. Příliš dlouhé svíčky by převrhly skořápku. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život. Pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma. Jestliže lodička pluje ke středu nádoby, vydá se do světa.
Vánoční svíčky jsou občas ještě vidět v drogeriích, nebo ve stáncích. Jsou asi 6 mm tlusté, šroubovicové, různé barvy. Používaly se a místy se ještě používají na vánoční stromeček. Poezie vánoc je s těmito svíčičkami úplně jiná, než s dnes běžnými elektrickými. Pozor, jsou ale nebezpečné, nebezpečí požáru je poměrně značné, zvláště pohybují-li se v blízkosti stromku děti bez dozoru. Je také třeba svíčky vhodně umístit, aby nemohly zapálit větev nad sebou. Svíčky se na stromek upevňují pérovou svorkou na větve. Na této svorce je malý držák svíčky a pod ním kroužek na odkapávající vosk.

Lití olova

26. října 2011 v 9:46 | Adele.

Lití olova

Nad plamenem se v kovové nádobce (nejlépe ocelové) rozžhaví kousek olova až k bodu tání. Připravte si nádobu s vodou, a tekoucí olovo do ní opatrně, ale naráz vlije. Vznikne tak odlitek velmi abstraktních tvarů. Přítomní se pak snaží rozpoznat, čemu nebo komu je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká. Olovo má nízký bod tání a jde to snadno.
http://www.oblibene.com/userdata/shopimg/duhajes/image/gener/big/olovo1.jpg

Krájení jablka

26. října 2011 v 9:46 | Adele.
Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko. Řez veďte kolmo ke stopce. Obě poloviny se všem ukážou a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadá jako pěti, nebo vícecípá hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, je čtyřcípá, pak někdo z přítomných těžce onemocní, nebo zemře. Tohoto zvyku se není třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko. A nezapomeňte - od štědrovečerní večeře se nevstává!




Jmelí

26. října 2011 v 9:34 | Adele.
Jmelí
Další "vánoční rostlinou" je jmelí. Lidé si jeho zelené, postříbřené či pozlacené snítky nejčastěji připevňují na lustr, případně nad dveře. Zřejmě proto, že pod zavěšeným jmelím má muž právo políbit jakoukoli dívku či ženu. Nebo proto, že "kdo se pod jmelím políbí, druhému se zalíbí" a jejich láska bude po způsobu jmelí věčně zelená. Každopádně darované jmelí nosí štěstí, a tak se při vánočních návštěvách hodí s sebou snítku přinést.

 
 

Reklama